Nenápadný průšvih
Všechno to začalo nenápadně. Znáte to – potřeboval jsem víc energie v práci, líp se soustředit a do toho jsem chtěl zvládat večerní tréninky. Když mi kamarád poprvé nabídl ten zelený prášek s tím, že je to jen přírodní doplněk, takový lepší čaj, neviděl jsem v tom žádný háček. První týdny byly skvělé. Měl jsem pocit, že zvládnu úplně cokoliv.
Jenže ten pocit netrval dlouho. Během půl roku jsem přešel z jedné lžičky denně na dávky, které jsem musel brát každé tři hodiny. Ráno jsem nedokázal ani vstát z postele, dokud jsem do sebe nekopl svou porci. Kratom mi přestal dávat energii; začal jsem ho brát jen proto, abych vůbec fungoval a neměl absťák. Pokud jsem dávku vynechal, přišel třes, studený pot, šílené křeče v nohou a úzkosti, které se nedaly vydržet.
Moje přítelkyně Klára si toho brzy všimla. Z energického kluka se stala apatická chodící mrtvola. Zhubl jsem dvanáct kilo, protože kratom mi úplně zničil trávení a chuť k jídlu. Kůže mi zešedla, padaly mi vlasy, a když jsem zrovna neměl svou hladinku, byl jsem agresivní a výbušný. Lhal jsem jí do očí, schovával sáčky s práškem všude po bytě – v autě, v krabicích s nářadím, hluboko ve skříni. Když ten zelený sliz našla naposledy a prosila mě, abych vyhledal pomoc, vybuchl jsem. Řval jsem na ni, ať se mi neplete do života. Sbalila si věci a odešla. Ani to mě ale nezastavilo. Naopak, měl jsem konečně "klid" na to se dorazit.
Fyzické dno přišlo o dva měsíce později. Můj žaludek už nebyl schopný přijmout normální jídlo. Žil jsem jen na vodě a obrovských dávkách kratomu. Jednoho večera jsem si rozmíchal extra silnou dávku, abych utlumil bolest břicha a ten svíravý pocit prázdnoty z toho, že jsem zůstal úplně sám. Zhruba do dvaceti minut mi začalo bušit srdce tak silně, že jsem nemohl dýchat. Ztratil jsem cit v rukou, nohy se mi podlomily a svět zčernal.
Probral jsem se až na kapačkách na příjmu v nemocnici. Soused mě našel ležet v křečích na chodbě před bytem, kam jsem se snažil doplazit pro pomoc. Lékař mi suše oznámil, že jsem těžce dehydrovaný, podvyživený a tělo prostě zkolabovalo. Játra a zažívací trakt dostaly takový zásah, že jsem si zadělal na dlouhodobé zdravotní problémy.
Když jsem tam ležel napojený na hadičky a koukal do bílého stropu, došlo mi, že jsem pro ten "neškodný bylinný doplněk" obětoval úplně všechno – zdraví, milující ženu i vlastní důstojnost. Cesta ven přes detox a terapie byla to nejtěžší, co jsem kdy zažil. Dnes jsem sice čistý, ale to zdraví a lidi, které jsem kvůli zelenému prášku odehnal, mi už nikdo nevrátí.